Blog CK Alvarez

Paříž – příjezd

Účel a úvodní slovo k této cestě jsem psala již v prologu. Je pondělí 29.května, hodinky ukazují 21:00 a já vyrážím s mamkou a jejím přítelem na výlet do Paříže. Zatímco jejich vizí je, že budou celou dobu fotit (přítel je profesionální fotograf a mamka je spíše taková pseudofotografka), tak můj cíl měl zřejmý název - areál Roland Garros. Cestou na pražskou Florenc nás veze táta a odtud se budeme plahočit 14 hodin do francouzské metropole se společností Student Agency, pardon RegioJet. Ale za 1100 Kč zpáteční jízdenka, neber to!

Paříž – Splnění snu – prolog

Je to jako dneska. Bylo mně 13 let a já si přesně pamatuji, jak jsem ležela doma nemocná, v televizi nic nedávali, a tak jsem program přepnula na satelit, abych si poslechla nejnovější hity na MTV a rozšířila si obzory, co ve světě letí. Jenže tam jela zrovna skopčácká hitparáda s peckama jako Tokio Hotel, Rammstein nebo Scooter. Takže nic pro mě. Poslední záchrana už byl jenom Eurosport. A hele tenis! Zrovna jsem se byla ve stadiu znovuobjevení mé vášně pro tenhle sport, začala jsem s taťkou chodit na kurty si zahrát, takže mě to bavilo sledovat i v televizi. Ale který sportovní program mě nebaví také, že jo

Fotoreportáž ze Sečuánu - pokračování

První část této fotoreportáže z nového zájezdu Tibetské šperky Sečuánu jsme zakončili u jezer v oblasti Mugecuo. Pokračování nás zavede nejdříve do nádherných hor na jihozápadě provincie, abychom se pak přesunuli do malebných tibetských vesniček.

Fotoreportáž ze Sečuánu

Jednou z letošních novinek v nabídce CK Alvarez je třítýdenní zájezd s názvem Tibetské šperky Sečuánu. Hned na první vypsaný termín na jaře letošního roku se přihlásilo sedm zájemců, a tak jsme se na začátku dubna mohli vypravit do zatím českými turisty nepříliš probádaných končin této provincie.

Marseille část šestá - Au revoir, sbohem a šáteček

Probuzení bylo přesně takové jako se po pořádném obžerství čeká, pěkně šupky na záchod! Cítím se být lehce dezorientovaná, ale poté, co se ujistím na telefonu, co je za datum a čas, dojde mně, že jsem v Marseille právě poslední den a že zítra odlétám zpátky do té naši české vlasti. No přátelé, nebudu vám lhát, nechtělo se mně ani za mák. Probudila se už i Anča a tak se jdeme umýt a přemýšlíme, co teda vymyslíme dnes za plán. Máme jasný úkol - sehnat suvenýry!

Marseille část pátá - velikonoční pláž a úterní fučák

Velikonoční pondělí, máme namalovaná vajíčka, upečeného beránka, přichystanou domácí pálenku a už čekáme jen na první koledníky...Počkat! Tak to asi ne! Tohle asi teď probíhá přesně u babičky na vesnici, ale my dneska se jdeme vyplácnout na pláž a trochu zrelaxovat. Do tohoto dílu jsem spojila dva dny, protože upřímně řečeno o ležení na pláži toho moc napsat neumím, i když to bylo taky docela poučné. Zatímco v Čechách se všichni cpou chlebíčkama, velikonoční nádivkou s kuřátkem (om om, mňam nádivka), tak my se ještě chceme trochu krotit s jídlem, protože další den bychom naopak rády naším bříškům dopřály zas my. Navíc víme, že moc aktivit dnes dělat nebudeme a spalování bude horší.

Marseille část čtvrtá - moře, park a fotbal

Je neděle 16. dubna a plán na dnešní den je jasný - fotbal! Ještě před odletem jsme koupily lístky na zápas Olympique Marseille, která shodou okolností má hrát se Saint-Étienne. Jestli si pamatujete, moje kamarádka momentálně v Saint-Étienne žije, takže je jasné, komu bude fandit. Já tentokrát výjimečně budu stát raději na straně favoritů, takže to bude pro nás asi zajímavý battle. Jenže začátek je naplánován až na 9. hodinu večerní a do té doby se musíme nějak zabavit a nejlépe v okolí stadionu. Ráno tedy saháme po mapě a vymýšlíme plán na celý den. Zdroj: http://mapa-metro.com/en/France/Marseille/Marseille-M%25C3%25A9tro-map.htm

Marseille část třetí - město

Budíček zazvonil v 8 hodin ráno a já se konečně probudila do nového slunečného dne. Přiznám se, že nejdřív jsem se vzbudila v šoku, kde to vlastně jsem, ale nakonec mně došlo, že jsem na dovolené. Šla jsem se napít a zamířila jsem do koupelny, abych se vykoupala, umyla a mohla vyjít vstříc Aničce na nádraží, protože v 9 měla přijet. Vzala jsem si boty, telefon se sluchátky a klíče a vyrazila jsem na nádraží Saint Charles.

Bc. Klára Vorlová

01.05.2017

Marseille část druhá - Not English!

Minule jsme skončili příletem do Marseille, kde jsem si to štrádovala na pasovou kontrolu. Všechno proběhlo v pořádku, a tak jsem konečně odešla do příletové haly. Všichni tam stáli s cedulkama, bohužel jsem věděla, že ani na jedné nebude moje jméno, protože tu na mě nikdo nečeká. Cítila jsem se jako ryba v oceánu. Poprvé cestuji úplně sama, kamarádka má dorazit až další den ráno a já teď všechno musím zvládnout. Děkovala jsem v té chvíli našim za to, že mě vedli od mala k samostatnosti a že jsem brzy začala bydlet sama, protože jsem si všechno musela zařídit sama, takže fakt, že jsem v cizí zemi defacto nic nemění. Normálně piji kávu jen výjimečně, ale teď jsem na ni měla hroznou chuť a potřebovala jsem se osvěžit. Dala jsem si tedy předražené ledové kafe ve Sturbucksu, které překvapivě nebylo vůbec dobré, a šla jsem hledat ven stánek s lístky na autobus do centra. Hned ve Sturbucksu přišlo první setkání s problémem, který mě provázel celý pobyt. Angličtina x Francouzština. Jsem hrozná, já vím, ale teď zas trochu odbočím, abyste znali pozadí příběhu.