Blog CK Alvarez

Váránasí - koloběh života a smrti

Na Váránasí se zvolna snáší noc… Hořící pohřební hranice vrhají mihotavé načervenalé světlo na desítky mlčenlivých siluet zachumlaných do dlouhých umolousaných šálů. Snad jen bělma očí odrážející občasný obraz plamenů dávají tušit, že jde o živoucí figury, o pozůstalé, vyprovázející své blízké na poslední cestě.Přes množství přítomných vládne všude kolem až překvapivé ticho. Krom praskotu mohutných polen, gejzírů jisker tryskajících z času na čas vzhůru k obloze i všudypřítomně nasládlého a jen složitě definovatelného pachu zvolna prohořívajících lidských ostatků, nedávásnad nic tušit, jak veledůležitý a emotivní děj se zde právě teď před našimi zraky odehrává…

Ladákh (5. část)

POD OCHRANOU HEMIŠSKÉ GOMPY Klášter Hemiš, reprezentující řád Drukpa, je se svými třemi modlitebními sály plnými posvátných svitků a knih považován za jednu z nejmocnějších duchovních institucí v Ladákhu. Od zbytku údolí odděluje tuto důstojnou stavbu uzoučká roklina, takže do posledního momentu zůstává skryta očím zvědavců. Každoročně, vždy v půli července, se v Hemiši odehrávají dvoudenní oslavy s čhamovými tanci v maskách, to vše za přítomnosti stovek slavnostně vyšňořených věřících.

Ladákh (4.část)

CHLADNÝ SVĚT HORSKÝCH JEZER Míříme nekompromisně - směr východ, k jezeru Pangong. V bočním stoupavém údolí, v němž leží vojenská osada Tangtse, je silnice místy napůl zavátá pískem. Právě zde také objevím minimalistickou podobu posvátného lotosového květu vyskládanou z oblázků, vtlačených s náležitým respektem (nejspíš rukou kteréhosi z místních pastevců) do jejího hrbolatého, rádoby-asfaltového, povrchu.

Jaromír Červenka

03.05.2019

Ladákh (3. část)

SEDLA A ÚDOLÍ Je necelých šest ráno a my, od shora dolů obaleni prachem, jímž nás nemilosrdně počastovali urputní léhští metaři, opouštíme za štěkotu polodivoké psí smečky náruč ladácké metropole. K tomu, abychom se mohli dobrat dílčího cíle cesty, tedy superlativy ověnčeného údolí Nubra, nám poslouží řádně obouchaná Mahindra Scorpio, pronajatá na pár dnů i s řidičem. Už po pár kilometrech, jakmile projedeme policejní kontrolou v Pullu, začíná asfaltka šplhat prudce vzhůru, formována změtí serpentýn. Nad šedohnědými kopci kolem se přes celý obzor klene majestátní šestitisícové pohoří Stok-Kangri, ozdobené desítkami sněžných vrcholků. Střídavá stínohra pokrývající hluboké údolí a na samém jeho dně, sevřen skalnatým masivem, se skromně krčí drobný trojúhelník městské zástavby ukrytý v zeleni řídkého stromoví. Hotová pohlednice! Když pak setrvalé stoupání dovede naše námahou supící SUV až k vrcholovému bodu krajiny – údajně v pořadí třetímu nejvyššímu silničnímu sedlu světa Kardung La - nestačíme zírat. Tohle místo totiž láká turisty, jakoby bylo očarováno magickým kouzlem. U cedule označující výšku 5602 m n. m., probíhá v nekončící sérii až komický selfie cirkus. Paradoxem zůstává, že podle GPS je reálná cifra odpovídající skutečnosti o celých 243 metrů nižší. Zkrátka - chybička se vloudila…

Ladákh (2. část)

V SRDCI LADÁKHU Pro většinu návštěvníků je ladácká metropole, ležící ve výšce 3505 metrů nad mořem, především výchozím bodem k nepřebernému množství treků. Ovšem i samotné město nabízí spousty zážitků, obzvlášť zajímá-li vás historie neoddělitelně spjatá s touto lokalitou a její náboženskou tradicí.

Ladákh (1. část)

LADÁKH – ZRCADLOVÝ OBRAZ TIBETU Kterého z lidí posedlých cestovatelskou vášní by alespoň jednou za život nezlákala možnost navštívit tak exotické místo, jakým je právě Ladákh (tibetsky ལ་དྭགས). Země, skrz-naskrz protkaná buddhistickými kláštery a pro svou ideovou i geografickou spřízněnost často přezdívaná Malý Tibet, je sice oficiální součástí nejseverněji položeného (veřejnosti přístupného) svazového státu Indie – Džammú&Kašmír - co do složení obyvatelstva a náboženského vyznání, jde ovšem o zcela odlišný svět.

Destination Pákistán

Mám Pákistán moc rád. Když jsem tam přijel v roce 1996 poprvé, strávil jsem tam skoro dva měsíce a procestoval ho křížem krážem. Bez povolení, oblečený v tradičním šalvár kamíz a s hlavou omotanou turbanem jsem projel i paštunská kmenová území, navštívil zbrojířskou vesnici Darra Adam Khel a hlavně si zamiloval zdejší lidi, nejpohostinnější na celém světě.

To nejlepší z Jižní Koreje a Tchaj-wanu

Do početné řady zájezdů, k jejichž realizaci jsme se letos dostali poprvé, se v květnu zařadilo To nejlepší z Jižní Koreje a Tchaj-wanu. Jednalo se vůbec o první zájezd na Korejský poloostrov zajišťovaný naší CK. A z jeho korejské části vám nyní přinášíme několik obrázků.

Back to back pařížská oddysea #1

Rok se s rokem sešel a já jsem po loňské zkušenosti opět vyrazila vstříc francouzské metropoli na tenisové Roland Garros. Tentokrát se ke mně ještě připojil můj bratranec a kamarád z gymnázia se svou drahou polovičkou. A opět to byl zcela jiný zážitek....Loni jsem svou cestu popisovala velmi detailně, letos bych se chtěla zaměřit na to nejzajímavější, co jsme zažili a napsat nové poznatky ohledně francouzské kultury.

My z Alvarezu - 6. díl: Tereza Řeháková

Dnešní rozhovor bude s nejnovějším členem CK Alvarez Terezou Řehákovou. Ta na začátku dubna pomalu nahradila Markétu Doležalovou na pozici Rezervace a prodej zájezdů. Terka se velmi rychle aklimatizovala a začlenila mezi pracovníky kanceláře. A právě proto, že v kanceláři ještě nepůsobí tak dlouho, zeptala jsem se ji na pár otázek, jejichž prostřednictvím ji poznáte o něco blíž.