Paříž – Splnění snu – prolog
29.05.2017
Je to jako dneska. Bylo mně 13 let a já si přesně pamatuji, jak jsem ležela doma nemocná, v televizi nic nedávali, a tak jsem program přepnula na satelit, abych si poslechla nejnovější hity na MTV a rozšířila si obzory, co ve světě letí. Jenže tam jela zrovna skopčácká hitparáda s peckama jako Tokio Hotel, Rammstein nebo Scooter. Takže nic pro mě. Poslední záchrana už byl jenom Eurosport. A hele tenis! Zrovna jsem se byla ve stadiu znovuobjevení mé vášně pro tenhle sport, začala jsem s taťkou chodit na kurty si zahrát, takže mě to bavilo sledovat i v televizi. Ale který sportovní program mě nebaví také, že jo 
Najednou tam pobíhá na oranžovém povrchu takový snědý mladík s hnědými delšími vlasy a s tílkem, ze kterého vystoupavá jeho muskulaturní postava, který dává neskutečné rány a dobíhá skoro každý míček. Prej nějaký Nadal. Tak chvíli poslouchám komentář (už v té době jsem neměla problém s anglicky mluveným komentářem, kterému jsem docela rozuměla) a dozvídám se, že tomuhle mladíkovi je 19 let, je ze Španělska a už se mu podařilo tento turnaj ovládnout o rok dříve a letos obhajuje titul. Samozřejmě jsem tehdy neměla ani ponětí o grandslamech kromě Wimbledonu. Znala jsem tak maximálně Navrátilovou, Novotnou a Lendla a věděla jsem, kdo je to Hingisová, Grafová, Agassi, Federer a sestry Williamsovi. To byl celá moje tenisová znalost. Dnes se tomu už jen směji. V ten den se však hrál Roland Garros, mohlo to být asi 3. kolo a tenhle Nadal upoutal okamžitě moji pozornost. Upřímně, opravdu mě ohromil jeho herní styl, ale přitom bylo vidět, že nejde o „namistrovaného machýrka“, ale na druhou stranu co si budeme povídat, nemám iluze, že ve 13 letech mě určitě zaujal i jeho vzhled. Což o to pohledný chlap je to podle mě dodnes, ale spíš si ho opravdu vážím dnes kvůli jeho herním i charakterním vlastnostem. O Nadalovi bych mohla pět ódy, elaborovat o něm hodiny a argumentovat s jeho odpůrci do halleluja. Ale vím, že to nikoho nezajímá.
Důležité je ale zmínit, že od toho momentu, když jsem byla nemocná, sleduji tenis bedlivě a především každoročně si nenechám tento grandslam ujít. Ačkoliv jsem za ta léta viděla všechny možné zápasy na všech možných turnajích a površích, právě antukové French Open je moje srdcová záležitost. Nevím, jestli je to právě tím, že je to Nadalův svatostánek a že tam zvládnul úřadovat již devětkrát, ale baví mě atmosféra tohoto turnaje, která do jisté míry podle mě předčí i nejslavnější Wimbledon. Už několikrát mě napadlo se na tento turnaj vydat, ale vždycky to bylo na můj vkus předražené. Ono, když vyrazíte s nějakou cestovkou na zájezd na Roland Garros, tak to samozřejmě vyjde mnohem hůř, než když se vydáte na vlastní pěst. Ale vždycky byl nějaký problém. Nejdřív nebylo s kým jet a byla jsem moc mladá na to jet sama. Poté nebyly nikdy finance a ani čas bohužel, protože Roland Garros se koná na přelomu května a června, kdy většinou ve škole se vše dohání na poslední chvíli, nebo na vysoké škole probíhá zkouškové. Letos jsem však měla po státnicích, mám práci a nějaké našetřené peníze taky. Tak si říkám, proč si nesplnit tenhle můj dlouholetý sen?
Na začátku února začínám s touto myšlenkou koketovat, ale stále jsem nerozhodná. Po tom, co jsem viděla letošní finále Australian Open mezi Rogerem a Rafou, jsem se ujistila, že musím Rafu vidět naživo, protože to může být jedna z posledních příležitostí. Mimochodem neskutečné finále, stojí za to si pustit snad i ze záznamu. Předčilo to snad i jejich finále ve Wimbledonu 2008. Udělala jsem si tedy rešerši a zjistila jsem, že lístky budou v prodeji až od 22. března, rozhodla jsem se zas tento nápad uklidit do ústraní a vytáhnout ho, až se tento termín bude blížit. Najednou však začíná být velký rozruch kolem jiného turnaje. V Čechách se má na podzim konat historicky první ročník nově vzniklého Laver Cupu (pojmenovaném po slavném Rodu Laverovi, který je dodnes brán jako možná nejlepší tenista všech dob). Systém by měl fungovat na principu, že by přihlášení hráči měli být rozděleni do dvou týmů, a to Evropa vs. zbytek světa a měli by být vedeni tenisovými legendami, a to bývalým zuřivcem Johnem McEnroem a naopak poklidným elegánem Bjornem Börgem. Tento systém velmi připomíná golfový Ryder Cup, kde jsou hráči rozděleni do dvou týmů Evropa a USA. Pokud se Laver Cup uchytí, měl by se stát již stabilním turnajem pořádaným každý rok kromě olympijské sezony. Účast přislíbili již dvě současné legendy Roger Federer a právě i Rafael Nadal. Lístky měly jít zrovna do předprodeje a já se nakonec rozhodla, že když Nadal přijede do České republiky, tak se nebudu táhnout zbytečně do Francie. Je den prodeje lístků a já jsem samozřejmě zapomněla úplně, že od 10 už mám sedět na internetu a snažit se je koupit. V práci byl zrovna frmol, koukám na hodinky a najednou vidím 10:32. Ihned načítám Ticketportal, ale už rychlost načítání indikuje, že síť bude přehlcená. Najednou mě systém pustí a já vidím hlášku, že jsem v pořadí na krásném 5500. místě. No tak to nemám šanci. Najednou systém po 15 minutách spadne úplně. Tak se rozčiluju, snažím se obnovit stránku a připojit se i z telefonu, ale vypadá to, že výpadek je na celé stránce a síť spadla kvůli přetížení. Když jsem konečně obnovila stránku, tak jsem najednou byla v pořadí na 500. místě. Tomu říkám skok! Štěstíčko mně přálo. Sice to pomalu klesalo a lidi snad vykupovali lístky po kamionech, ale nakonec se dostalo i na mě, a tak jsem si pro sebe koupila nejlevnější lístky. No nejlevnější, nutno dodat, že stály 4500 Kč, ale zase za 3 dny plné tenisu je to fér. Mám radost, a i když si to budu muset vychutnat sama, převládají ve mně pozitivní pocity.
Do toho se mně ještě podařily koupit letenky do Marseille za 10€, takže to byl opravdu úspěšný měsíc. Musela jsem počítat, že budu muset vydat nějaký peníz ještě na ubytování a s sebou. V březnu ale mě opět chytla myšlenka, že bych přesto jela na Roland Garros. Já vím, já vím, říkáte se, na co jsem si kupovala pak ty lístky na Laver Cup, ale upřímně?! Žijeme jen jednou. Jsem mladá a kdo četl můj předchozí blog, zjistil, že můj život nebyl plný studentských radovánek a spousty zajímavých zážitků. Peníze budou, my nebudeme. A opravdu pařížské Roland Garros je úplně jiná story. Blížilo se 22. a já už jsem se napevno rozhodla, že si nějaké lístky koupím. Měla jsem zjištěné ceny, kolem kterých se pohybují a ubytování si najdu buď přes Airbnb, nebo nějakou ubytovnu. Lístky byly opět v prodeji od 10 ráno, ale tentokrát jsem již na stránkách seděla nervózní. Už se blížil ten rozhodující moment a najednou byla stránka opět naprosto přetížená. Když jsem najednou viděla, že jsem v pořadí 7500., tak se mně chtělo brečet. Říkala jsem si, že to nemám šanci zrovna na ty své vybrané dny ty lístky koupit. Naštěstí každých 30 vteřin se systém sám aktualizoval a vy jste se vždy posunuli v pořadí. Čekala jsem asi 35 minut, ale uběhlo to jako nic. Najednou jsem si mohla zakoupit ty své vysněné lístky. Měla jsem štěstí, že jich ještě bylo dost. U platby jsem se trochu zhrozila, protože mně to nešlo zaplatit, ale napodruhé už se zadařilo. Chtělo se mně skákat vysoko do stropu. Ještě teď nemohu uvěřit, že se pojedu podívat do Paříže do Boulogneského lesíku na French Open. Udělala jsem určitě dobře, že jsem se rozhodla jet, protože od tohoto momentu jsem měla opravdu štěstí. Lístky mě sice stály 300€ a vím, že tenisem se budu kochat sama, ale ubytování jsem sehnala velmi levně a navíc v tom termínu byla akce se Student Agency na jízdenky za 550 Kč, takže mě doprava stála 1100 Kč. Mamku jsem asi inspirovala, protože se rozhodla, že se ke mně s přítelem připojí a že zbytek dovolené budeme trávit společně. Spíš mateřský instinkt a strach, abych tam nebyla sama.
Za pár hodin vyrážíme, takže už se nemůžu dočkat. Zrovna když tu píšu tento prolog k blogu, který budu postupně psát na své cestě, poslouchám, jak si Rafa vede v 1. kole a jsem nervozní, abych nejela na Roland Garros zbytečně. I když úžasný zážitek to bude tak či tak…Takže Au revoir přátelé!!
Bc. Klára Vorlová
Klára vystudovala bakaláře na Fakultě informatiky a managementu v oboru Management cestovního ruchu. V Alvarezu během studia absolvovala praxi a den po státnicích začala v Alvarezu dělat PR a marketing. K tomu nastoupila na magisterský obor Mediálních studií na Univerzitě Karlově, ale kvůli pracovní vytíženosti musela studium přerušit. Ačkoliv miluje geografii a má o ni přehled, sama není zcestovalá, ale věří, že má stále ještě toho hodně před sebou a že jednou ten svět dobude. Kláře učaroval v 16 poker a dlouho se mu věnovala, dnes už na něj bohužel nemá čas. Miluje tenis, a to jak aktivně, tak pasivně a jako fanoušek se ráda dívá na jakýkoliv sportovní přenos od fotbalu, přes hokej, biatlon až po golf a mnoho dalších. Díky rodině byla velmi ovlivněna i v hudbě, která je pro ni velmi důležitá. Poslouchá interprety napříč různými žánry, nejradši však soul, funk a mottown 60. - 70.let.
