Perly Indického oceánu (2)
Objíždíme ostrov po západním pobřeží a po krátké zastávce v městečku Saint – Pierre se zajímavým hřbitovem, koloniálním centrem a několika hinduistickými chrámy stoupáme ostrými zatáčkami vzhůru do městečka Cilaos, ležícím v centru stejnojmenné kaldery. I zde našli útočiště uprchlí otroci, byli však poměrně rychle pochytání. A v polovině 19. století zde vznikly lázně. A také první vinice. Víno se zde pěstuje a vyrábí dodnes. Těžké, červené a chuťově připomínající portské. Mnohem víc nám chutná rhum arrangé, kterým nás při večeři hostí majitel našeho ubytování. Jedná se o místní bílý třtinový rum, ve kterém jsou naložené spolu s cukrem různé bylinky, ovoce či koření. Ananas, limety, zázvor, mango, banán, květy orchideje nebo třeba plody mišpule. Každá rodina má vlastní recept, který si přísně střeží. My jsme si nejvíc oblíbili rhum vanille s naloženými čerstvými lusky vanilky. Po úžasné pětichodové večeři, u našeho pana domácího, se rozdělujeme na dvě skupiny. Jedna má v plánu méně náročné výlety v okolí. My zdatnější vyrážíme ráno na dvoudenní výstup na nejvyšší horu ostrova, Piton des Neiges, čnící do výšky 3 069 metrů a tak odcházíme raději dřív spát.
