Barma - krása s pachutí bolesti, díl 7. STŘEDOBOD ŘÍŠE KACHIINŮ A VRTOŠIVÁ MATKA IRAVÁDÍ

12.05.2014 napsal Jaromír Červenka

---

Oproti našemu poslednímu železničnímu dobrodružství, jedeme tentokrát jako opravdoví páni. Sice za násobnou částku, ale zato nesrovnatelně luxusnějším typem vlakové soupravy. Zřejmým bonusem je pak kupříkladu barevná žínka s mini-mydélkem umně složená ve tvaru lotosu, která čeká na každého zhýčkaného pasažéra, hned po nástupu do kupé. Severo-barmské městečko Myitkyina, do něhož z Mandalaje směřujeme, je centrem státu Kachin.

Překvapivé je množství místních kostelů, brzy ale zjistíme proč – domorodci tu ve velkém vyznávají baptistickou víru. Turistický ruch v Myitkyině se blíží nule, což má za následek i problémy s ubytováním. Nakonec bereme za vděk celkem solidním přespáním pod střechou ubytovny YMCA. Jako všude, i tady ulicím vládnou trhy. Krom obvyklého sortimentu je nabídka širší o precizní rukodělné výtvory Kachinů, bez nichž zkrátka nemůžete odejít. I já si vítězoslavně odnáším něco zcela mimořádného, tkanou kravatu plnou geometrických symbolů. Jednu místní záhadu se nám ale nepodařilo za celou dobu odhalit – v ulicích jsme opakovaně narazili na muže různých věkových skupin, kteří ze zcela nepochopitelných důvodů kombinovali tradiční suknice a sandály s ne zrovna typickou pokrývkou hlavy, tedy vojenskou přilbou ozdobenou výraznými nacistickými emblémy. Paradoxem zůstává, že „blembáky“ pocházející jak z výstroje wehrmachtu, tak i současné americké armády, byly vyšperkovány nejen svastikami, nýbrž též říšskými orlicemi, a ve zvláštních případech se honosily současně i originální nášivkou U.S.ARMY. Vskutku, víc než podivná móda…!?!

Za vytrvalého deště se spolu s asi desítkou „místňáků“ pokoušíme přesunout nevelkým dopravním člunem do vzdáleného centra sousední barmsko-čínské oblasti - Bhamo. K lodi je nutné přebrodit a zbytek dosoukat po prkně. Nemít na zádech těžký bágl, byla by to docela jistě zábava. Běžně nejsou cizinci na malých plavidlech vítáni, lodníkům za to hrozí od vlády postih, ale příslib výdělku a pár tisíc kyatů (čatů) navrch udělalo svoje. Po několika hodinách jízdy, kdy většina venkovanů postupně vystoupila, zjišťujeme, že člun končí plavbu v pro nás zcela bezejmenné vísce.

V tu chvíli nejsme ani na mapě… Lanaříme místní „partu od vody“, ale marně. Štěstí nás však neopouští a dva dobrovolníci se nakonec přece jen najdou. Zadarmo to ale samo sebou není! Pomáháme po vsi se sháněním nafty, nakládáme bagáž a pak konečně vyrážíme. Malá loď se silným motorem, je pro nás tou nejideálnější kombinací. Krajina kolem monotónně ubíhá, zvolna se stmívá a od řvoucího motoru stříkají do výšky proudy jisker, jak z pekelného autogenu. Ještě, že sebou máme dostatečné zásoby 43% myanmarského rumu…

Noční Bhamo, vyhlášené v průvodcích svou vlídností, nás vítá liduprázdnými a temnými ulicemi. Není divu, je přece po půlnoci. Jediné živé místo, kde se slitují nad unavenými cestovateli, je pětipatrový (!) hotel first class - Friendship.

Ráno, po kontinentálním rautu, se zdejší život jeví mnohem veseleji. A nejde jen o dojem, město je plné vzrostlých stromů a díky těsné blízkosti čínských hranic vládne všude čilý obchodní ruch. Prodavači si krátí čas hraním šachů i oblíbených deskových her, a přímo naproti hospodě, v níž se nám podařilo udělat neuvěřitelnou pivní útratu, promítají v omláceném kině celou škálu barmských akčních trháků.

I když zástavba Bhama nezapře venkovský ráz, občas dává najevo i své velkoměstské polohy. Poblíž hotelu dokonce narazím na extra-trendový kadeřnický salon, zhmotňující jistě sen každé zdejší modelky, či metrosexuála. Ostrý střih…! Sousední ulička a skupinka náctiletých přidavaček, od rána do večera přenášejících na svých hlavách dvanáctistupňové pyramidy z cihel.…Svět protikladů, jen pár kroků od sebe!

Bhamský týden utekl, jak voda v Iravádí a nezbývá, než uzavřít kruh, nalodit se a pokračovat v cestě, zpět do víc jak 400 kilometrů vzdálené Mandalaje. Náš člun se prodírá písčinami, až tam kde řeka nabírá sílu a stává se splavnou i pro velké parníky. Ten náš je třípatrový kolos pamatující zašlé časy koloniální slávy, soudě alespoň podle jeho zchátralého stavu. Patří do sítě státního dopravce IWT, což je korporace o zhruba pětistovce zvolna dosluhujících lodí, která po vodě přepraví ročně skoro 15 miliónů pasažérů. Pro obzvlášť náročné klienty ovšem nabízejí některé soukromé společnosti plavbu na luxusních replikách původní britské říční flotily, logicky ale za cenu zvoucí několika tisíc (počítáno samozřejmě v dolarech).

Pohyb po Myanmských řekách vyžaduje velkou zkušenost. Měnící se poloha písečných mělčin a proudů, i obecně nízký stav vody nutí kapitány a lodivody k ustavičnému střehu. Výjimkou tak nebývá větší množství lodivodů na jedné trase, z nichž každý zodpovídá pouze za svůj úsek. I nám se tak původně plánovaný den a půl cesty, vinou opakovaného uvíznutí na mělčině, změnil na víc, jak dvojnásobek…

Dny trávíme částečně na ochozu před naší super-kajutou plnou přítulného lodního hmyzu, nebo si čas krátíme pozorováním okolní krajiny. Ta je tady, na horním toku, skutečně interesantní. Příjemným zpestřením cesty je i vyjídání místní nevalně zásobené a drahé kantýny, občasné odskoky na břeh v místech krátkých zastávek, rozpravy s ostatními nocležníky z nižších palub, či relax na střeše kde se schází hlavně omladina, hraje na kytary a kouří přitom skvělé barmské doutníky. Skutečnou atrakcí je ale noční tajná nakládka několika desítek těžkých teakových fošen, s nimiž tu vesničané evidentně šmelí (dřevo je přísně střeženým státním majetkem) a pod rukou je prodávají stavbařům ze vzdálenějších oblastí.

…Jak se koryto Iravádí zvolna rozšiřuje, mění se i okolní scenérie a přibývá zrádných písčin. Ráno, co ráno, bývá hladina plná plovoucích lidských výkalů, nejspíš proto, že vesnické latríny suplují nejčastěji právě říční břehy. Z kormidelny, s obřími dřevěnými židlemi na vysokých nohou, sloužícími kapitánovi a posádce, jako pohodlné pozorovatelny, i my netrpělivě vyhlížíme, v řadě už poslední přístavní ponton, se vstřícným  nápisem: „Welcome to Mandalay“…

Pokračování zítra...

---