Barma - krása s pachutí bolesti, díl 8. BLÝSKAVÝ GOLDEN ROCK

13.05.2014 napsal Jaromír Červenka

---

Dominantou jihovýchodní části Myanmy, potažmo státu Mon, je stúpa Kyaiktiyo, jinak také řečeno - Zlatá skála. Je zde jedno ze tří hlavních poutních míst barmských buddhistů, což umožnilo komusi z povolaných vytvořit na vrcholu hory podivnou obří podestu, ozdobenou bizarně pojatým shlukem všech možných stylů a tradic. Nade vším se jako vrcholný element klene bezostyšně natažená dlaň Boha Nejsvětější Komerce, sbírajícího do bezedných schránek nemalé milodary, hlavně od těch nejchudších.

Předmětná relikvie, tedy zlatými plátky od hlavy k patě násobně pokrytý viklan, ční nad propastí na samém vrcholu hory Kyaikto. Legenda říká, že jeho rovnováhu udržuje posvátný Buddhův vlas. Nicméně abych byl spravedlivý - místo je to skutečně magické a jako takové je též věřícími naplno vnímáno. Nebýt všeho toho nahromaděného nevkusu a skoro až pouťového mumraje kolem, jistě by člověk rád poseděl a popřemýšlel, co že s dalším životem.

Ovšem, dříve než jest vám v údivu spočinouti před tváří gravitaci vzdorujícího balvanu, je nutno absolvovat hned několik úkonů, jež snad mají blízko k jisté formě očisty a dobrovolného pokání. Ano, mám na mysli cestu, jíž jest nám jíti, abychom shlédli celou tuto nádheru. Nikoliv však cestu duchovní (jak mnozí předpokládají), nýbrž ryze fyzickou, která jako jediná dovede naše kroky přímo až před bránu svatyně Kyaiktiyo. Takže, panstvo – drže si klobouky, jedeme do kopce…! Kalvárie začíná v obci Kinpun, kde za drobný peníz usednete na příčná prkna, jež z korby omláceného náklaďáku (lain-ka) učiní rázem sightseeing car, ovšem v polní barmské verzi. Když už je tonáž auta několikanásobně překročena a těla poutníků se vzájemně prolnou, obsluha odpíská odjezd a představení začíná. Prudké brzdění, ostré zatáčky a výkyvy korby, to vše nutí i mnohé otrlé cestovatele zavírat občas oči. Ženy, děti a slabší jedinci cestou pravidelně zvrací, což vzhledem k okolnostem nikoho zvlášť nepohoršuje. Po pětačtyřiceti minutách hrůzyplné jízdy slézají pobledlí pasažéři, jeden po druhém, na pevnou zem - co je ale horšího - s vidinou opakovaného zážitku, jenž je neodvratně čeká při návratu do údolí.

Pěší, asi hodinová, část cesty se vine v táhlých serpentinách, lemována z obou stran stovkami osvěžoven a stánků na levnou krásu. Místní specialitou číslo jedna jsou důmyslné řehtačky různých kalibrů, ne však už očekávatelných tvarů. Mají totiž podobu pistolí, pušek a (ač to může znít nevěrohodně) lehkých kulometů, vkusně vyvedených ve štípaném bambusu. Obzvlášť pikantní je pak pohled na partičku mírumilovných buddhistických mnichů, svírajících v rukou celý zbrojní arzenál - to vše za pekelného rachotu celé série lehkých palných zbraní…

Druhým překvapením, které tu na vás čeká, je možnost popustit uzdu velkopanským choutkám, pronajmout si nosítka a nechat se, po vzoru králů a božstev, vyvláčet až na práh nebes. Ochotných nosičů je k dispozici tolik, že je ani nespočítáte, a dokonce ani potřebný obnos nikterak zvlášť neublíží. Za ekvipáž se čtyřspřežím mladíků nedáte víc, jak bratru pět pravých amerických dolarů.

Když pak, upocení až na kost, vklopýtáte do placeného prostoru Zlaté skály, jen zvednete zrak a pokorně poděkujete osudu.

A v tomhle přesvědčení vás už nikdo, nikdy a nic NEZVIKLÁ… 

 

THE LASTEST NEWS

…Všichni už to víme, všichni jsme to nedávno četli – po mnoha letech domácího vězení byla propuštěna na svobodu Do Aun Schan Su Ťij, barmská disidentka, držitelka Nobelovy ceny za mír a zároveň jeden z celosvětově nejuznávanějších symbolů odporu proti diktatuře. Jen pár dnů před tím proběhly také v Barmě netrpělivě očekávané volby, které ovšem skončily pouhou šarádou. Myanma má sice novou vládu, mezi ministry ale převažují bývalí představitelé armády. Vytvoření kabinetu následuje krátce po jmenování prezidenta, kterým se stal exgenerál Thein Sein. Podle barmské opozice i západu tak v zemi de facto nedochází k žádným změnám. Moc si i nadále drží diktátor Than Šwej, který zřejmě zůstane velitelem armády a bude dál určovat politiku budoucí civilní barmské vlády.

Podobu nového kabinetu schválil parlament vzešlý z listopadových voleb. Pouze čtyři ministři z třiceti však nemají vojenskou minulost, celá polovina z nich pak působila i v předchozím kabinetu. Jednotlivé kandidáty také navrhl nový prezident Thein Sein, patřící k nejvěrnějším spojencům Than Šweje. Armáda si navíc už před parlamentními volbami zajistila čtvrtinu křesel, zbývající pak většinou obsadili poslanci stran napojených na ozbrojené síly. Hlavní opoziční vůdkyně Su Ťij označila hlasování za nespravedlivé a usiluje o obnovení NLD. Tu junta volebními pravidly odstavila na vedlejší kolej a vytvořila parlament i vládu bez účasti ligy. Podle odborníků by Do Aun Schan Su Ťij mohla časem působit jako prostředník mezi Západem a generály v jednáních o zmírnění sankcí, výměnou za konkrétní reformy. Nezpochybnitelný morální kredit ji k tomu přímo předurčuje. Známý režisér Luc Besson prý v dohledném čase dokonce plánuje natočení životopisného filmu, inspirovaného příběhem paní Su Ťij.

Uvidíme, co přinese čas - lze jen doufat, že se pod tlakem světového veřejného mínění a v kombinaci s účinnými ekonomickými pákami, podaří staronový režim v Myanmě dotlačit nejen ke kosmetickým, nýbrž také ke skutečným změnám vedoucím k uvolnění politických svobod v zemi …  

---