23.05.2013
V prvních dnech jsme se věnovali historii a kultuře Maroka, navštívili jsme královská města Rabat, Meknés a Fes. Že z těch architektonických detailů přechází zrak, můžete vidět na následovní fotce.
Ne každý ví, že v Maroku žijí i opice! Jde o makaka berberského, který se pohybuje po cedrových lesích Středního Atlasu. Makaci jsou přátelští, ale nevtíraví. Prožili jsme spolu fajn chvíle!
Bylo by hříchem vynechat tento 30 x 15 kilometrový erg na samotných hranicích s Alžírskem! Přímo v dunách, kam jsme na velbloudech dorazili, jsme také měli nocleh.
Ten nám dělal náš řidič Mohamed, který mluvil arabsky, francouzsky a berbersky. Kromě toho se neustále usmíval, a byl velmi úslužný - a úsměvy jsme se domlouvali nejčastěji.
I na tanec došlo. Konkrétně ve vesničce Khamlia, kde žijí potomci původních černých otroků Gnawa. Uměli to roztočit, a my jsme v křepčení nezůstali pozadu!
Maroko bylo kulinářským zážitkem. Po tajinech a kuskusu jsme přijali výzvu a pozvání do místní restaurace, kde mimo jiné servírovali jehněčí mozek a šneky. Mňam!
Někteří z nás neodolali, a vylezli na nejvyšší bod severní Afriky, horu Džebel Tubkal. Ocitli se tak v nadmořské výšce 4167 metrů! Mají obdiv celé skupiny!
Tady síce vypadá, že rappuji, ale jinak mám spíš ráda tradiční marockou hudbu a krásy marockých oáz. Za mnou jedna z nejkrásnějších jihomarockých kaseb - Skúra.
Tato fotečka je z Volubilis, římského města u Meknésu. Bylo nám tam trochu zima!
Průvodcování se věnuje již od roku 2004. Zaměřuje se na země Blízkého východu - Libanon, Sýrii, Jordánsko, Egypt, Izrael a Alžírsko. Hovoří arabsky, francouzsky, španělsky a ovládá základy hebrejštiny a perštiny.