Labská stezka 13 - k prameni Labe
11.09.2016
Od jara do podzimu, kdykoliv mi to pracovní povinnosti umožní, jezdím do práce na kole. Ráno 22 km z Jeřic do Hradce Králové a odpoledne 22 km z Hradce domů. Část mé cesty vede po nedávno otevřené cyklostezce Hradec Králové - Kuks, která je součástí Labské stezky. Během cest jsem začal přemýšlet, jak asi vypadá zbytek cesty, po které jezdím každý den, ale jen pár kilometrů. Začal jsem si všímat cyklistů s velkými brašnami, které potkávám, s některými se dal do řeči a měl chuť se k nim přidat. A tak se zrodil nápad, projet tuto stezku celou.
Ráno vyrážím po dobře známé trase z Hradce Králové do Předměřic. Je to úsek, který bych mohl jet poslepu. I dál směrem na Smiřice, Josefov, Jaroměř to velmi dobře znám. Je krásný zářijový den, přesto moc cyklistů po ránu nepotkávám. Za Smiřicemi si dělám fotku do sbírky proměn řeky.
Během chvíle jsem na Kuksu, kde mě naopak počet lidí překvapuje. Pak se z tlampačů ozve, že nás všechny srdečně vítají na vinobraní. Tak proto jsou tady už po ránu davy. Jenže pro mě je příliš brzy chopit se skleničky a vyrazit degustovat. Dávám si svačinu a šlapu dál.
Začínají první kopečky, prozatím jen terénní vlny. Zastavuji ve Dvoře a kupuju si dvě housky a salám. Projíždím po chodnících uzavírky a za chvíli jsem u přehrady Les Království, nejhezčí stavbě na Labi.
Hostinné objíždím po nově vybudované cyklostezce a po poledni jsem ve Vrchlabí. Tady u nádraží končí oficiální značení Labské cyklotrasy číslo 2 na našem území. Kupuju si kus melounu na osvěžení a další vodu. Je horko, musím hodně pít. Do Špindlerova Mlýna jedu po frekventované silnici, Labe je tu divoká říčka, ženoucí se přes kameny hlubokým údolím.
U přehrady ve Špindlu odbočuji ze silnice a tady mě teprve čekají pořádné kopce. Rychlost klesla na minimum, dupu do svahu směr Horní Mísečky, kam přijíždím pořádně vyčerpaný. Chvíli odpočívám a vyjíždím serpentýnami na Zlaté návrší, nejvyšší bod cesty. Dál je to již víceméně sjezd až k Labské boudě. Zamykám kolo, cesta pro cyklisty končí, a závěrečný úsek jdu pěšky.
Před 14 dny, u víc jak deset kilometrů širokého ústí, mi to připadalo jako ohromná vzdálenost. Přesto jsem zde, u kamenné skruže naplněné vodou. Pramene řeky Labe. Škoda, že to Standa s tátou nedotáhli až sem a nemohli jsme si společně užít ten euforický pocit. Od majáku v Kugelbake na kole až sem 1300 km, 60 hodin v sedle. Jsem moc rád, že se se mnou na tuto cyklopouť vydali, a obzvlášť táta má můj obdiv, jak bravurně to ve svém věku zvládnul.
Frčím z kopců dolů a dávám si přestávku u rodiny v Dolních Štěpanicích. Domů do Jeřic přijíždím skoro za tmy, v osm večer. Jelo se mi překvapivě dobře, na to že jsem si dal osobní rekord, 173 km. Od odjezdu z Jeřic před dvěma týdny po návrat domů mi cyklocomputer naměřil 1442 km. Mapa trasy a podrobnosti.
Michal Čepek
Poprvé vyrazil do světa v roce 1993, kdy projel stopem celou Evropu. Následoval Izrael, Jordánsko, Egypt a v roce 1996 odjel sám po zemi přes Turecko, Írán, Pákistán do Indie a Nepálu. Tato roční Cesta na Východ úplně změnila jeho pohled na svět a cestování se stalo osudem. Začal průvodcovat přechody rumunských hor pro Kudrnu, další zkušenosti získal na zájezdech Adventury. Pro Alvarez pracuje již od roku 1998, dlouhá léta vytvářel a průvodcoval zájezdy v Asii. V současné době je majitelem CK Alvarez. Stále aktivně cestuje, připravuje nové zájezdy, chodí po horách, jezdí na kole a plaví se na lodi po řekách a kanálech.
