Labská stezka 9 - pondělí 5.9.
06.09.2016
Od jara do podzimu, kdykoliv mi to pracovní povinnosti umožní, jezdím do práce na kole. Ráno 22 km z Jeřic do Hradce Králové a odpoledne 22 km z Hradce domů. Část mé cesty vede po nedávno otevřené cyklostezce Hradec Králové - Kuks, která je součástí Labské stezky. Během cest jsem začal přemýšlet, jak asi vypadá zbytek cesty, po které jezdím každý den, ale jen pár kilometrů. Začal jsem si všímat cyklistů s velkými brašnami, které potkávám, s některými se dal do řeči a měl chuť se k nim přidat. A tak se zrodil nápad, projet tuto stezku celou.
Ráno je stále zataženo a při nakládání brašen před jugendherbergem začíná pršet. Ne moc, zato vytrvale. Šlapeme, šlapeme a jsme rádi, že vítr máme v zádech a necáká nám do obličejů. Ve vesnici Elster přeplouváme přívozem na levý břeh, kudy má vést alternativní trasa.
Bohužel není vůbec značená. Po dnech ježdění po hrázích už dokážeme cestu odhadnout, nakonec moc nebloudíme. Je to první úsek, který není pořádně označený. Všude jinde to mají Němci naprosto perfektní. Počasí není nakloněno zastávkám, nic zajímavého ostatně po cestě ani není. Poprvé stavíme až po 70ti kilometrech ve městě Torgau. Obědváme kebab v tureckém bistru a jedeme na náměstí s renesanční radnicí, vystavující na odiv pěkný půlkruhový arkýř.
Odsud pak k dominantě města, zámku Hartenfels. V příkopu si hrají 3 medvědi, chvíli je pozorujeme a potom procházíme nádvoří zámku a veřejně přístupné části. Nejvíc mě zaujme vnější kamenné točité schodiště.
U Torgau se v dubnu roku 1945 na Labi poprvé oficiálně setkaly armády Sovětského svazu a USA při osvobozování Evropy od nacistů. U řeky stojí památník připomínající tuto událost. Za mraky se začíná objevovat slunce a šlape se nám hned veseleji. Chvíli jedeme s chlapíkem, se kterým se setkáváme už poněkolikáté. Vyrazil z Cuxhavenu stejně jako my minulé pondělí a míří do Prahy. Zastavuji u zahrady s desítkou pštrosů a fascinovaně na ně hledím, z úplné blízkosti. Dávno jsem zapomněl, jak jsou to obrovská zvířata.
V jugendherbergu ve městě Strehla, kam přijíždíme po 110 km už v půl čtvrté, spíme jen my 3 a švýcarská cyklistka. Při večeři nám vypráví, jak před dvěma měsíci vyrazila z Nordkappu, jede sama, spí ve stanu, ale teď už je po 4 000 km dost unavená, tak spí občas v hostelu. I ona míří do Prahy, kde končí. Učí na univerzitě a musí se po prázdninách vrátit do školy. Podle Standy jsme břídilové, ale na taťkovi je už vidět únava. Pokoj máme opět jen pro sebe, ubytování je stylové, součástí bývalého větrného mlýna. Předpověď na zítra hlásí slunné počasí, ke krátší etapě si se Standou plánujeme malou zajížďku. Nechme se překvapit. Mapa trasy a podrobnosti.
Michal Čepek
Poprvé vyrazil do světa v roce 1993, kdy projel stopem celou Evropu. Následoval Izrael, Jordánsko, Egypt a v roce 1996 odjel sám po zemi přes Turecko, Írán, Pákistán do Indie a Nepálu. Tato roční Cesta na Východ úplně změnila jeho pohled na svět a cestování se stalo osudem. Začal průvodcovat přechody rumunských hor pro Kudrnu, další zkušenosti získal na zájezdech Adventury. Pro Alvarez pracuje již od roku 1998, dlouhá léta vytvářel a průvodcoval zájezdy v Asii. V současné době je majitelem CK Alvarez. Stále aktivně cestuje, připravuje nové zájezdy, chodí po horách, jezdí na kole a plaví se na lodi po řekách a kanálech.
