Labská stezka 2 - pondělí 29.8.
29.08.2016
Od jara do podzimu, kdykoliv mi to pracovní povinnosti umožní, jezdím do práce na kole. Ráno 22 km z Jeřic do Hradce Králové a odpoledne 22 km z Hradce domů. Část mé cesty vede po nedávno otevřené cyklostezce Hradec Králové - Kuks, která je součástí Labské stezky. Během cest jsem začal přemýšlet, jak asi vypadá zbytek cesty, po které jezdím každý den, ale jen pár kilometrů. Začal jsem si všímat cyklistů s velkými brašnami, které potkávám, s některými se dal do řeči a měl chuť se k nim přidat. A tak se zrodil nápad, projet tuto stezku celou.
Noc v Jugendherbergu v Cuxhavenu nakonec proběhla v pohodě, ačkoliv musím přiznat, že jsem už nějak odvyknul lézt na horní palandu a na záchod jít v noci přes chodbu. Skvělá, vydatná snídaně vynahradila i ten trochu stísněný pokoj, kde s námi spal na čtvrté posteli nějaký německý důchodce. Ale je to místo přátelské cyklistům, tedy s kolárnou, ubytovávají i na jednu noc, což je v plážovém letovisku jako Cuxhaven spíš rarita, a cena za 3 osoby je pouhých 93 EUR. Že vám to připadá hodně? Jenže není. Cuxhaven je v tuto dobu překvapivě drahý a hlavně dost obsazený. O popularitě Jugendherbergu mezi cyklisty svědčí i to, že nás ráno na Labskou stezku vyráží 8. Jedeme kolem pláže zpět k majáku Kugelbake. Ve skutečnosti to není maják, ale dřevěná navigační věž a dnes je to hlavně symbol Cuxhavenu a také konce řeky Labe. Plavební dráha vede velmi blízko pobřeží a okolo plující ohromné námořní lodě působí impozantně.
Do Hamburku to mají ještě 100 km proti proudu řeky. V Cuxhavnu zastavujeme na molu Alte Liebe, kde je zajímavé obrovské kovové mechnické návěstidlo pro lodní dopravu. Projíždíme okolo rybářského přístavu, krásně to tu už po ránu voní smaženými rybami připravovanými v mnoha restauracích. Za městem vede stezka pár kilometrů souběžně se silnicí, pak odbočuje a po několika kilometrech vyjíždíme na hráz s historickým majákem Tlustá Berta. Sjíždíme pod hráz na stranu k Labi.
To ja zde neuvěřitelně široké, 12 - 15 kilometrů. Jak jsem se poučil, tento typ ústí do moře se jmenuje estuár - dlouhé, široké ústí, ve tvaru nálevky. Díky, wikipedie.
Všude se tu pasou ovce. Branky v plotech odděluje pastviny a my překonáváme jednu za druhou. Místy se stezka ztrácí pod vrstvou ovčích výkalů.
Přejíždíme několik přítoků. V hrázi jsou ohromná vrata, která brání vniknutí povodňové vody do vnitrozemí - sperwerky. A nad nimi mosty. Máme štěstí, že žádný z nich není otevřený pro lodní dopravu a není nutné dostávat se na druhý břeh dlouhou objížďkou. Stezka vede mezi polemi a pastvinami, Labe je teď v nedohlednu za vzdálenou hrází. Celý den se nám plní Cyklistův sen. Neustále nám fouká do zad silný vítr, asfalt je hlaďoučký a provoz žádný.
Na oběd zastavujeme v malebném městečku Freiburg a jdeme do inzerovaného řeznictví se spoustou dobrot. Dávám si rybu ve smetanové omáčce s bramborami, táta karbanátek. Všechna jídla tady stojí 6,90. Konečně přijíždíme zpět k Labi, už se mi po něm stýskalo. Je zde mnohem užší, odhaduji to na 2 km.
Míjíme továrnu na výrobu záchranných oranžových modulů na námořní lodě. Dva, určené pro turistickou loď s domovským přístavem Nassau leží na podvalníku a řidiči si je fotí.
Odpoledne zastavujeme u jedné z laviček na hrázi a jdu dolů k řece. Je tu pláž pokrytá jemným pískem. Na koupání je voda studená, ale nedá mi to, abych si nesmočil aspoň nohy. Během následující hodiny přijíždíme ke Gasthofu Hartlef, kousek před městem Stade. Velký třílůžkový pokoj s koupelnou, lednička plná piv na chodbě, zamykací bouda na kola. Paráda. Jedeme se Standou ještě do nedalekého Stade, prasknul mi v kole drát a raději bych ho vyměnil. Bohužel je už pozdě, mechanik z cykloobchodu je už doma. Máme se zastavit zítra. Stade je krásné město, těšíme se na zítra. Mapa trasy, délka a podrobnosti.
Michal Čepek
Poprvé vyrazil do světa v roce 1993, kdy projel stopem celou Evropu. Následoval Izrael, Jordánsko, Egypt a v roce 1996 odjel sám po zemi přes Turecko, Írán, Pákistán do Indie a Nepálu. Tato roční Cesta na Východ úplně změnila jeho pohled na svět a cestování se stalo osudem. Začal průvodcovat přechody rumunských hor pro Kudrnu, další zkušenosti získal na zájezdech Adventury. Pro Alvarez pracuje již od roku 1998, dlouhá léta vytvářel a průvodcoval zájezdy v Asii. V současné době je majitelem CK Alvarez. Stále aktivně cestuje, připravuje nové zájezdy, chodí po horách, jezdí na kole a plaví se na lodi po řekách a kanálech.
