Vlakem napříč USA
28.06.2013
Víte, že je stále ještě možné přejet napříč Spojenými státy americkými vlakem? Stejně tak jako za starých časů Indiánů, zlatokopů a dobývání Divokého západu, můžete i dnes nastoupit do vlaku, vrátit se v myšlenkách o století zpět a vychutnat si jízdu po kolejích. Ikdyž dnešní moderní nádraží, vagony a lokomotivy přinášejí cestujícím dokonalý komfort a pohodlí, výhled z vlaku a mírné kolébání vám připraví dokonalý pocit nostalgie a romantiky.
V roce 1869 byl v místě zvaném Promontory Summit v Utahu zatlučen zlatý hřeb. Poslední z milionů, kterými byly přichyceny kolejnice spojující východ se západem USA. A konečně 4. června 1876, pouhých 83 hodin a 39 minut po tom, co opustil New York, dorazil na pobřeží San Franciského zálivu první Transcontinental Express. Cesta z východního na západní pobřeží tak byla zkrácena z několika měsíců v krytém voze či několika týdnů na palubě lodi, na pouhých několik dní. Tím začala masivní kolonizace západu USA a železnice byla jejím symbolem. Ačkoli došlo k obrovskému úpadku osobní železniční přepravy s rozvojem automobilismu v 30tých letech a následným rozvojem letecké dopravy v 50tých a 60tých letech 20. století, byl v roce 1970 prezidentem Nixnem podepsán Rail Passenger Service Act. Od 1. května 1971 pak začala osobní provoz na amerických železnicích, až na malé výjimky, organizovat státní společnost Amtrak. Přestože ji někteří škarohlídi nedávali moc nadějí, v letošním roce oslavila již 40 let úspěšného provozu.
Vlaky Amtrak jezdí po tratích soukromých železničních společností. Zejména stříbrné patrové vagony Superliner nabízejí unikátní svezení. Během cesty vlakem totiž můžete pozorovat, na rozdíl od letadla, neustále se měnící krajinu a na rozdíl od řízení auta si ji můžete naplno vychutnat. Vydejte se tedy vlakem napříč USA.
Čtyřdenní cesta z východního na západní pobřeží začíná na nádraží Penn Station v New Yorku. Odtud odjíždějí všechny vlaky společnosti Amtrak. Původní historická budova nádraží byla bohužel i přes silné protesty v roce 1963 zdemolována, nádraží se přesunulo pod zem a nad ním byla postavena hala Madison Square Garden. Pokud jste ale železniční fandové, nesmíte opustit New York bez prohlídky krásného rekonstruovaného nádraží Grand Central Terminal, které dnes slouží příměstským železničním dopravcům. Během našeho zájezdu navštívíte nejen obě nádraží, ale poznáte i všechny významné New Yorské pamětihodnosti.
Vlak Lake Shore Limited se vydává v 15:45 hod na svou 1543 km dlouhou cestu údolím řeky Hudson a míří na sever. Na řece panuje hustý provoz a ve svazích se tyčí velkolepá sídla. Průvodčí na požádání rozdává brožurky vlakového průvodce, kde je popsaná cesta včetně informací o projížděných místech a různých zajímavostech. Ve městě Albany připojí část vlaku z Bostonu a kompletní souprava pokračuje na západ a dále kolem Velkých jezer.
Druhý den ráno v 9:45 přijíždí Lake Shore Limited na nádraží Union Station v Chicagu. Budova z roku 1925 stojí v centru města a určitě stojí za krátkou prohlídku. Čekárna pro cestující spacími vozy je vybavená prostornými křesly, k dispozici jsou teplé i studené nápoje zdarma a malé občerstvení. Mnohem zajímavější je ale využít čas prohlídkou bývalé nejvyšší budovy světa, proslulého mrakodrapu Sears Tower. Ten je vzdálený jen jeden blok od nádraží a před nedávnem byl přejmenován na Willis Tower. Výhled na Chicago a Michiganské jezero ze 103tího patra je naprosto unikátní. Zvláště, když vstoupíte do prosklené kukaně zvané Skyledge a pod průhlednou skleněnou podlahou je 412 m volného prostoru.
Ve dvě hodiny odpoledne druhého dne cesty se vydává na svou 3924 km dlouhou cestu superliner California Zephyr. Tento vlak částečně kopíruje trasu první transamerické dráhy a mezi železničními fandy z celého světa má zvučné jméno. Jakmile vyjede z Chicaga, můžete kolem sebe pozorovat život v zemědělských státech středozápadu a malých městech kolem trati. Pozdě odpoledne vlak přejede po mostě přes řeku Mississippi, večer zastaví ve městě Omaha, které bylo dlouhé roky „Bránou západu“ a je sídlem největší americké železniční společnosti Union Pacific. Třetí den ráno se probudíte uprostřed prérií, místo bizonů ale uvidíte stotisícová stáda dobytka. Ten byl k dráze sehnán, aby ho přepravili vlakem do měst na jatka.
Další zastávkou je zaprášené město Denver. Naštěstí tady čeká četa uklizečů a myjí všechna okna vlaku. Za Denverem se už vypíná hradba Skalistých hor a California Zephyr se pomalu za pomoci 3 lokomotiv šplhá serpentinami a tunely Skalistých hor. Nejvyšší místo celé cesty je v 10 km dlouhém tunelu Moffat ve výšce 2816 metrů nad mořem. Nahoře na hřebeni probíhá kontinentální rozvodí mezi Atlantikem a Pacifikem. Za tunelem se objeví sjezdovky, vlak staví uprostřed lyžařského střediska s příhodným jménem Winter Park. Vyhlídkový Observation Coach tady bývá plný lidí, jeho otočná křesla a částečně prosklený strop totiž nabízejí nejlepší výhledy. Následuje klesání kaňony řeky Colorado a v podvečer vlak překročí v oblasti obrovských kamenů a skal nasvícených do ruda zapadajícím sluncem hranice Utahu.
Poslední den cesty začíná v polopouštích Nevady. V Renu jsou z vlaku vidět mohutná kasina a hotely. I poslední úsek tratě je velmi zajímavý. Vede přes pohoří Sierra Nevada, které je často pod sněhem ještě na začátku června. Právě zde trať věrně kopíruje první transkontinentální dráhu. Po prudkém klesání dorazíte k pobřeží Tichého oceánu v oblasti San Francisco Bay. Autobus vás zdarma odveze přes Bay Bridge z konečné stanice Emeryville v Oaklandu až do samého centra San Francisca, kam přijedete v 17:05.
Po prohlídce tohoto věhlasného města zamířite do vyhlášených vinařských oblastí Sonoma nebo Napa, které jsou vzdálené jen pár desítek mil odsud a po cestě se zastavite v parku Muir Woods s pobřežními vysokánskými sekvojemi. Potom zamíříte přes pohoří Sierra Nevada k jezeru Tahoe, navštívíte opuštěné zlatokopecké město Bodie a úžasné národní parky Yosemite a Sequoia a Kings Canyon. Popis tohoto poznávacího programu je už ale námět na další článek.
Jízda vlakem napříč USA nepatří k nejlevnějším ani nejrychlejším. Celá cesta z New Yorku do San Francisca trvá i s přestupem skoro 74 hodin. Avšak na rozdíl od nostalgických luxusních vlaků brázdících Evropu, jižní Afriku či Jihovýchodní Asii, kde je vyžadován při večeři v jídelním voze smoking, si zde vystačíte s obyčejným oblečením a cena je dostupná běžnému českému turistovi. Cestu můžete absolvovat ve velmi komfortním křesle odpovídajícím business class v letadle, a to za cenu letenky v economy class. Opěradla jsou samozřejmě sklopná, sedadla jsou dostatečně široká, rozestupy umožňují pohodlné natažení nohou i skutečným dlouhánům a navíc je můžete mít pomoci podpěrek zvednuté. Každá sedačka má k dispozici zásuvku, s americkou redukcí si můžete v klidu dobíjet telefon nebo sledovat film na počítači. Celý den můžete strávit ve vyhlídkovém voze Observation Coach s prosklenými stěnami a částečně i stropem. Na otočných křeslech si vychutnáte všechny detaily rozmanité cesty. Občerstvíte se ve vlakovém bistru a na večeři si můžete rezervovat stůl v jídelním voze.
Pokud ale nehlídáte každý dolar, připlaťte si za lůžko. Výše příplatku se pohybuje podle sezony a obsazenosti vlaku, ale už od příplatku 200 USD na osobu a jednu cestu se ocitnete v naprosto jiném světě, ve spacím voze, kde je zdarma k dispozici káva, čaj, balená voda a džusy po celý den a navíc máte v ceně plnou penzi v jídelním voze. Tam si můžete vybírat z menu podle chuti a připlácíte pouze alkohol. Lůžko vám večer rozestele příjemná průvodčí a pokud se chcete osprchovat, stačí sejít pár schodů do přízemí vozu. Za mnohem příplatek okolo 1000 USD na osobu již máte k dispozici dvoulůžkové kupé o velikosti hotelového pokoje, s vlastní sprchou a záchodem. A stravování v jídelním voze zdarma k tomu.
Cesta vlakem napříč USA patří k silným cestovatelským zážitkům. Ceny jízdenek a příplatků za pokoje a lůžka se mění podle sezony a toho, jaký je o ně zájem. Často bývají vyprodány měsíce předem, a proto je nutné plánovat cestu s dostatečným předstihem.
Michal Čepek
Poprvé vyrazil do světa v roce 1993, kdy projel stopem celou Evropu. Následoval Izrael, Jordánsko, Egypt a v roce 1996 odjel sám po zemi přes Turecko, Írán, Pákistán do Indie a Nepálu. Tato roční Cesta na Východ úplně změnila jeho pohled na svět a cestování se stalo osudem. Začal průvodcovat přechody rumunských hor pro Kudrnu, další zkušenosti získal na zájezdech Adventury. Pro Alvarez pracuje již od roku 1998, dlouhá léta vytvářel a průvodcoval zájezdy v Asii. V současné době je majitelem CK Alvarez. Stále aktivně cestuje, připravuje nové zájezdy, chodí po horách, jezdí na kole a plaví se na lodi po řekách a kanálech.
