05.12.2018
Mám Pákistán moc rád. Když jsem tam přijel v roce 1996 poprvé, strávil jsem tam skoro dva měsíce a procestoval ho křížem krážem. Bez povolení, oblečený v tradičním šalvár kamíz a s hlavou omotanou turbanem jsem projel i paštunská kmenová území, navštívil zbrojířskou vesnici Darra Adam Khel a hlavně si zamiloval zdejší lidi, nejpohostinnější na celém světě.
Jezero Khalti
Mnohokrát jsem se tam vrátil, skoro vždy v pozici průvodce zájezdu Alvarezu, který buď mířil z Istanbulu do Dillí, nebo z Islámábádu do Pekingu. S válkou v Afghánistánu se od roku 2001 zhoršila bezpečnostní situace, ale pořád byla ještě snesitelná. Později to začalo být horší, došlo k několika útokům na cizince a přestalo jezdit i těch pár turistů, kteří měli doposud odvahu. Místní lidé byli však stále neuvěřitelně pohostinní a příjemní. Pamatuju si, jak náš celý zájezd hostila paštunská rodina kdesi v údolí za Quettou, a když se nám po dlouhé době podařilo rozloučit, doprovodili nás na hranici území jejich rodiny, kde se nás okamžitě ujala rodina další a hostila nás, dokud jsme jim neutekli. Nakonec nám ujel poslední autobus, a tak nás odvezli za tmy všechny zpátky do města. Nezažil jsem sebemenší pocit strachu, nic podobného, jako když potkám v Praze partičku opilých agresivních cizinců. Host se v urdštině řekne mehmán. A neznamená to jen, že vás někdo pohostí. On nad vámi převezme odpovědnost. Jeho povinností je se o vás za všech okolností postarat, ochránit vás a kdyby to bylo nezbytné, položit za vás život. Neobvyklé, neuvěřitelné, pro naši mentalitu nepochopitelné. Takový je Pákistán. Největší exotika, jakou můžete zažít.
Visutý most v Husseini
Během pražského veletrhu Holiday World jsem hovořil s lidmi z pákistánské ambasády, kteří mě přesvědčili, že země je opět bezpečná a pro turisty otevřená. Vše potvrdili zástupci cestovek na veletrhu v Berlíně, a tak jsem ve spolupráci s jednou z nich připravil unikátní program, který u nás doposud nikdo nenabízí!
Kuře na grilu
Pár hodin letu letadlem a jako bychom se ocitli ve filmu Hvězdné války a vystoupili na jiné planetě. Až na maličkosti typu mobilní telefony, není nic stejné. Troubící auta, smrdící dvoutaktní rikši, všichni tradičně oblečení, vůně na ulici pečeného masa, zápach tlejícího odpadu, přecpané ulice, pestré barvy, kouř z hašiše, to vše omámí smysly a připadá úplně neskutečné. A pak odjedeme z města do hor. A přichází ještě větší wow, protože pákistánské hory jsou prostě kouzelné. Výšlap na Fairy Meadows, „pohádkovou louku“ posazenou vysoko nad Raikhotským ledovcem tlačícím se mezi morénami a obklopenou zeleným lesem je nezapomenutelná záležitost.
Raikhotský ledovec a Nanga Parbat
Stejně jako visuté dřevěné mosty nad řekou Hunzou, po kterých by se bál přejít i Indiana Jones. Další ledovce, skoro na dotyk, sahající až ke Karákóramské silnici. Jízda džípy po úzké cestě vysekané do skály vysoko nad řekou, zasněžené vrcholky Hindúkuše a Pamíru, zelené oázy vesnic, tajuplný kmen Kalašů, nádherné výhledy. A přes údolí Svát připomínající Švýcarsko k památkám na zašlou buddhistickou slávu a zpátky do měst. Fascinující starý Péšávar s uličkami řemeslníků a afghánských obchodníků. A nakonec kulturní metropole Láhaur s mughalskými památkami. Během zájezdu To nejlepší ze severního Pákistánu ale zažijete, uvidíte a poznáte mnohem víc. Vyzkoušíte místní speciality v podobě skvělého jehněčího a vynikajícího chleba z tandůru. Nafotíte skvělé fotky. Poznáte nepoznané. Kdo se bojí, nesmí do lesa, ani do Pákistánu. Kdo se nebojí, vrátí se nadšený.
Pevnost Baltit, Hunza
Poprvé vyrazil do světa v roce 1993, kdy projel stopem celou Evropu. Následoval Izrael, Jordánsko, Egypt a v roce 1996 odjel sám po zemi přes Turecko, Írán, Pákistán do Indie a Nepálu. Tato roční Cesta na Východ úplně změnila jeho pohled na svět a cestování se stalo osudem. Začal průvodcovat přechody rumunských hor pro Kudrnu, další zkušenosti získal na zájezdech Adventury. Pro Alvarez pracuje již od roku 1998, dlouhá léta vytvářel a průvodcoval zájezdy v Asii. V současné době je majitelem CK Alvarez. Stále aktivně cestuje, připravuje nové zájezdy, chodí po horách, jezdí na kole a plaví se na lodi po řekách a kanálech.
Parádní "navštívenka", ilustrující atmosféru toho úžasnýho místa - dostatečně výstižná a zároveň i pravdivá. Věřím, že právem vzbudí zájem spousty cestovatelů...